Historie pohřebních, kamenických a souvisejících služeb na území města Stříbra a okolí.

Historie pohřebních, kamenických a souvisejících služeb na území města Stříbra a okolí.

Historie pohřebních, kamenických a souvisejících činností by měla zůstat otevřenou kategorií snažící se bourat mýty a tabu kolem smrti. Měla by nám postupně navracet úctu k zesnulým a smrt nám ukázat jako nedílnou součást života. Když o tom nebudeme mluvit, neznamená to, že se to nestane.
Tato rubrika zůstává otevřena a bude průběžně aktualizována. Získaná data a informace budou zveřejňovány podle data nabytí.
Jednou ročně budou data chronologicky zařazena s možností doplňujících poznámek a případné diskuse.

1. Smuteční síň - pohřební ústav Stříbro

Fotografie z rekonstrukce a přestavby márnice.
Původní márnice, stavba na hřbitově č.p.493, byla v osmdesátých letech dvacátího století rekonstruována a následnými přístavbami doplňena o kompletní zázemí pohřebního ústavu. Byla dobudována smuteční síň, pietní místnost a technické zázemí / garáž, manipulační chodba,strojovna pohyblivého katafalku, kancelář a chladící místnost.
Dostupná dokumentace časů minulých.
První doložitelný provozovatel pohřebních služeb na území města před konečným převzetím pohřebního ústavu městem. - V původním objektu márnice, stavba č.p.493, byl v gotické věži zachován poměrně velký bronzový zvon v původním zavěšení.
Původní klasické smuteční oznámení.
I taková, snad nejkonzervativnější věc jako je oznámení o odchodu člověka, podléhá geniu loci, doby, módě, vkusu a technologickému rozvoji.

2. Městský hřbitov sv.Anny ve Stříbře

Dobové foto z vysvěcení hřbitova sv.Anny ve Stříbře.
Nový hřbitov byl vysvěcen 23.července 1893 na Kscheutzerstrasse (Kšická ulice) děkanem Franzem Miesnerem.První pohřbenou se stala žena obuvníka(pozdějšího věžného) Nahrhaft, později Turmers.
Ukázka dobové hřbitovní architektury.
Ukázka přístupu našich předků k náhrobkům a pomníkům. Dnešní uniformita a anonymita hřbitovní architektury by byla v té době nepřípustná a společensky nepřijatelná. Každý pomník vystihoval postavení a osobnost zůstavitele. I když šlo o prostý pomníček pracovníka "dráhy".
Dnes má stejný pomník každý, od dělníka k řediteli téhož podniku. Stojí vedle sebe a za akademické tituly jako by se lidé styděli. Nejde o segregaci, jde o projevení úcty a zhodnocení jejich přínosu společnosti. U nás je tento princip pro společnost přijatelný snad jen v uměleckém světě. Což se netýká jen hřbitovní architektury, ale zejména vzrůstajícího trendu "odchodu" zesnulých bez posledního rozloučení."Samozřejmě na výslovné přání zesnulého."
Ukázka dobové hřbitovní architektury.
U každého většího zachovalého pomníku z té doby se dozvíte generace zpět. Většinou se jedná o veřejně činné občany, nebo podnikatele. Učitelé, lékaři, státní zaměstnanci, faráři, starostové, zastupitelé, úspěšní podnikatelé apod.... Každý z nich se určitě větší či menší měrou zasloužil o rozvoj obce. Lidé v těchto postaveních byly váženými občany a jejich "povinností" bylo jít příkladem a pomáhat tam, kde bylo potřeba. A to se i dělo. A na hřbitově to bylo poznat na honosnosti pomníku a jeho vybavení. Byla jim tak vyslovena úcta a poděkování.
Bohužel v dnešní době by toto měřítko znamenalo, že největší prospěch pro obec a jeho obyvatele mají naši rómšťí spoluobčané. Protože výpravou pohřbu, výběrem pomníku, údržbou hrobu a zejména při platbě předem jsou nepřekonatelní.....Požehnej Pán bůh.
Záchranný archeologický průzkum.
Dne 5.8.2011 byl na městském hřbitově ve Stříbře zahájen záchranný archeologický průzkum prováděný FF ZČU v Plzni.(Filosofická fakulta západočeské univerzity.) Výzkum byl zaměřen na hrobku Rodiny Seifertovi, pomník padlým sovětským vojákům a několik neoznačených hrobek u východní zdi hřbitova. O výsledcích a průběhu průzkumu připravujeme obsáhlejší serii reportáží.

3. Z historie souvisejících služeb a zboží.

Reklamní letáky kamenických firem.
Bratři Donnertové. Asi nejvýznamější firma působící na území města doleženo od roku 1903. Výroba umělého i zpracování přírodního kamene. Podle dohledaných realizovaných pomníků spíše specializovaná na umělý kámen. Přírodní kámen pouze upravován a usazován. Větší instalace dosignovány Plzeňskou firmou Cingroš. Franz Janda, Unolearstrasse č.p.:500 (Únehelská silnice, dnes Soběslavova, u "Balounů"). Trochu tajemná postava. Malíř obrazů a grafik s funerální tématikou, výrobce umělého kamene / nedoloženo.
Reklamní letáky.
Karl Kraus, Wassergasse č.p.:69 (dnes Žižkova) byl výrobce a dodavatel umělého kamene. Své práce pravděpodobně signoval jen zřídka. Dohledán "mohylový pomník z tříbarevného velkého (0,6 -0,8) teraca. Doba působnosti na území města blíže neurčena / 1923.
Katalog na rakve.
Ukázka listu z katalogu papírových, niklových, litinových a mosazných doplňků a ozdob na rakve. Více jak 3 000 ručních detailních kreseb na kvalitním tvrdém papíře s popisem a cenami. Skoro umělecká publikace s návodovými kresbami a způsoby montáže. Součástí katalogu jsou i předměty běžného užívání jako rohože, pumpy, koncovky hadic apod. Klasická ukázka dobového přístupu k funerálnímu zboží. Prostě smrt byla součástí života a udržení piety a úcty nemusí být řešeno mlčením a přehlížením. Tabu je v tomto případě mírně řečeno nepřirozené.- Zinková rakev zdobená pozlacenými grigony a palmovými listy. Detailní a precizní zpracování rakve je opět důkazem dobového přístupu k problematice smrti. Zpracovat v takové kvalitě, z tak kvalitního materiálu něco, co zmizí pod zemí a již to nikdo neuvidí, svědčí o velikosti projevené úcty.
O neuvěřitelné kvalitě zpracování a zejména masivního a kvalitního zlacení svědčí fakt, že tato rakev slouží svému účelu již minimálně 80 let.

[Nahoru ↑]

---

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:
www:

Komentáře